V čem je prospěšná čelovka Fenix Vitae?

 1.12.2024

Vývoj světelných technologií za posledních 100 let nám přinesl značné pohodlí a blahobyt – svícení je dnes velmi levné a displeje umožňují bleskový přenos informací. Zároveň se však mluví i o možných negativních dopadech, které až v posledních letech vstupují do veřejného povědomí. Většina z nás tak už nejspíš něco zaslechla o potenciální škodlivosti „modrého světla“, které se na nás valí nejen z obrazovek všeho druhu, ale také z běžných bílých LED světel doma, v práci i ve veřejném prostoru. V tomto příspěvku se tedy podíváme, jaké efekty má osvětlení s vysokou mírou modré složky a jaká jsou možná řešení v domácnosti i outdooru pomocí čelovky Fenix Vitae.

Biologické hodiny, jež nelze ignorovat

O škodlivosti modrého záření se mluví ve více souvislostech. Jedná se zvláště o narušení zdravého spánku v rámci tzv. cirkadiánního rytmu, kde již panuje široký vědecký konsenzus. A právě na tuto problematiku se teď blíže podíváme.

Picture: Ian B Hickie et al. CC-BY-3.0

Cirkadiánní rytmy – někdy též cirkadiánní hodiny nebo biologické hodiny – jsou u většiny organismů přirozené cykly, které řídí mnoho biologických pochodů v průběhu celého dne. Konkrétně u člověka je to tělesná teplota, krevní tlak, produkce různých hormonů, pozornost, spánek, trávení a další tělesné procesy.

U většiny obratlovců najdeme tyto vnitřní hodiny v oblasti hypothalamu zvané SCN. Jsou neustále „seřizovány“ na základě různých faktorů, ale patrně největší vliv má střídání světla a tmy. Podle těchto hlavních hodin v mozku se pak také „seřizují“ i ostatní orgány a jejich činnost. Při absenci světla se v hypothalamu také tvoří tzv. hormon tmy melatonin, který u denních živočichů působí jako hormon spánku, jenž nás připravuje na odpočinek a regeneraci. A jen pro zajímavost: u nočních živočichů vede melatonin naopak k aktivitě.

Cirkadiánní rytmus a modré světlo

A právě tady do hry vstupuje umělé osvětlení. Po miliony let jsme my a naši evoluční předci žili výhradně podle přirozeného střídání dne a noci. Dokonce i zkrocení ohně nemělo na cirkadiánní rytmus významný vliv. Proč? Na sítnici oka se nachází různé druhy fotosenzitivních buněk, které jsou nastaveny na odlišné vlnové délky viditelného světla. Za seřizování našich biologických hodin jsou konkrétně zodpovědné buňky ipRGC, které reagují pouze na kratší vlnové délky světelného spektra (modrá, azurová, zelená), které se v ohni prakticky nevyskytují. Dokonce nejsou příliš obsaženy ani ve světle klasických wolframových žárovek, které ostatně fungují na principu „žáru“ z nažhaveného vlákna.

Oproti žárovkám však světelné spektrum většiny zářivek a běžných LED zdrojů obsahuje vysoký podíl modré složky. Proto dnes někteří lidé dlouhodobě žijí s rozhozeným cirkadiánním rytmem, denní únavou a různými spánkovými potížemi. V posledních deseti letech navíc přibývají nové vědecké studie zkoumající možný vliv dlouhodobě rozhozených biologických hodin na kardiovaskulární choroby, obezitu, neurodegenerativní nemoci nebo rakovinu, obzvláště u pracovníků nočních směn.

První krok – omezení displejů

V Česku se touto tematikou nejviditelněji zabývá mediálně známý „světlař“ Hynek Medřický, tvůrce biodynamických žárovek Vitae. Kromě těchto speciálních LED zdrojů s šetrným světelným spektrem nabízí Medřický i celou řadu rad, jak večer eliminovat zdroje modrého záření a díky tomu se i kvalitně vyspat.

Naprostým základem je nepoužívání jakýchkoli svítících displejů alespoň 1,5 hodiny před plánovaným spánkem. A to by mělo platit absolutně, protože i jen sekundové osvícení modrým světlem dle Medřického znamená zmatení organismu a resynchronizaci cirkadiánního rytmu.

Takovým rozšířeným nešvarem jsou také jasně zářící modré či zelené kontrolky a malé displeje na různých zařízeních. Je vhodné je úplně zalepit černou páskou. Pokud je přece jen potřebujeme vidět, pak je můžeme alespoň zalepit oranžovou fólií, která vyfiltruje rušivou modrou složku.

Příprava na odpočinek i aktivitu

Jistá opatření nad rámec zmíněného by měla nastat už o něco dříve než jen 90 minut před usnutím – zhruba od večeře kolem 18. hodiny, podle toho, jak kdo chodí spát. Není vyloženě nutné trávit večery při svíčce, měli bychom už ale používat výhradně jen teplá bílá světla. Ta by navíc měla být umístěna ideálně někde pod úrovní očí, nikoli přímo nad hlavou jako slunce v zenitu. U všech obrazovek zároveň můžeme ztlumit podíl vyzařované modré složky, většinou to lze provést v běžném nastavení pod názvy jako „noční osvětlení“ či „modrý filtr“, případně si k tomu lze stáhnout nějakou aplikaci.

Péče o cirkadiánní rytmus ale není jen o omezování světla v noci. Stejně důležitý je i dostatek kvalitního světla ve dne, které dá našemu organismu jasný signál, že má být aktivní. Ideální je samozřejmě sluneční světlo v maximální možné míře. Pokud nemáme možnost pracovat přímo venku nebo mít pracovní stůl umístěný u velkého okna, pak je vhodné zainvestovat alespoň do kvalitního osvětlení, které se bude co nejvíce podobat tomu slunečnímu – tedy s barevnou teplotou „denní bílá“ a umístěné nad námi.

Některé celospektrální LED zdroje už se dnes navíc vyrábějí s vyváženým světelným spektrem bez typických peaků v modré oblasti a prohlubní v azurové oblasti. Lze se s nimi setkat pod různými označeními jako je „biodynamické osvětlení“, „plnospektrální světlo“ nebo „cirkadiánní žárovka“. Momentálně však jde o prakticky nezávazné obchodní názvy, takže je vhodné se při jejich výběru dívat i po odborných recenzích.

Svítilny a čelovky pro zachování cirkadiánního rytmu?

U LED svítilen a čelovek hodně záleží na kontextu a účelu použití. Pokud je někdo používá dostatečně dlouho před ulehnutím do postele (třeba jen v zimních měsících, kdy se brzy stmívá) pak na jejich parametrech zas tolik nezáleží. Samotnou kapitolou jsou také pracovní svítilny pro noční směny. Chladné či neutrální odstíny bílé mohou pracovníkům pomoci zůstat v bdělosti, negativní pro zdraví je zde spíše noční směna jako taková. U záchranářských a pátracích činností může být někdy vhodnější teplá bílá (cca 3000 až 4000 K), protože poskytuje oproti chladnějším odstínům lepší viditelnost v mlze, dešti a sněžení. I tyto teploty chromatičnosti však mají určitý podíl krátkovlnného záření, které může narušovat cirkadiánní rytmus.

Ve všech ostatních případech lze použití šetrnějších LED svítilen aspoň zvážit. Přinejmenším lze preferovat zmiňovanou barvu „teplá bílá“, která je o něco příjemnější pro zrak. Mnoho modelů, obzvláště mezi čelovkami, také kromě hlavního bílého osvětlení nabízí i doplňkový režim červeného světla. Monochromatické červené záření sice nemusí být pro každého stoprocentně příjemné či praktické, zaručeně však nenarušuje cirkadiánní rytmus člověka a zvířat, což také znamená, že nemá tendenci plašit ryby ani zvěř nebo přitahovat hmyz. Může být vhodné jej používat třeba i ve stanu či na chatě přímo před spaním.

Úplnou novinkou je speciální model čelovky Fenix Vitae, který byl cíleně navržen podle patentů Hynka Medřického právě s ohledem na cirkadiánní rytmus a zdravější spánkový režim. Při každém zapnutí se nejdříve rozsvítí slabší červeno-oranžové světlo, které nenarušuje tvorbu melatoninu. Pokud uživatel zrovna potřebuje o něco lepší osvětlení, může přepnout na velmi teplé bílé světlo o teplotě chromatičnosti 1800 K (barevná teplota ohně) bez modré, azurové a zelené spektrální složky. S výkonem až 600 lumenů tak Fenix Vitae poskytuje solidní světelný kužel šetrného světla, což momentálně nemá na trhu obdoby. Po vyjmutí z popruhů ji lze případně používat i jako klasickou ruční svítilnu.