Burst režim Fenix BC30 vzbudí respekt i u aut

(Nový článek o cyklosvítilnách 2024-2025 najdete zde.)

S Alešem jsme se seznámili zhruba před dvěma lety, kdy sednul na kolo a vyrazil se jen tak vykoupat k Severnímu moři. Cestu mu samozřejmě osvěcovala cyklosvítilna Fenix BC30. Bral to tehdy jako rehabilitaci pro svůj kotník, který si vymkl při seběhu Milešovky. Ale pravděpodobně mu ty necelé tři dny šlapání nebyly dost, protože se v roce 2017 přihlásil na závod Transatlantic Bike Race, kde za 7 dní 11 hodin a 32 minut ujel kolem Irska 2500 kilometrů a skončil na 4. místě. Letos v létě k tomu přidal North Cape 4000, závod který se jede napříč Evropou a měří pře 4000 kilometrů. Dojel druhý za 11 dní 18 hodin a 32 minut. Prostě ideální člověk pro zátěžové testování našich cyklosvětel.

Představ nám prosím pár slovy závod, který jsi jel.

Ten závod se jmenuje North Cape 4000, jak už říká název, jedná se o závod na více než 4000 km. Vedl z italské Gardy z města Arco až do Norska, na nejsevernější evropský bod North Cape. V součtu 4350 km a převýšení v celku nějakých 23 km.

To znamená, že se tedy jelo z jihu Evropy až na úplný sever.

Ano. A ještě doplním, že to byl závod bez supportu, což znamená žádný občerstvovačky, servisy, nic není zajištěno, všechno si veze člověk na kole. Nikdo mu nesmí pomoci, všechno si řeší sám. Jídlo si nakoupíš po cestě u benzínek nebo v mekáči. Na spaní se složíš buďto někde do příkopu a usneš nebo si prostě najdeš nějaké ubytování atd. Takže všechno na kole i mimo něj si jistí člověk úplně sám za sebe. Velký dobrodrůžo. :-)

Na tak dlouhé cestě se asi výrazně mění světelné podmínky.

Přesně tak. Na začátku jsem potřeboval světlo pořád. Bylo to koncem srpna a už kolem deváté, desáté přicházela tma, která byla až do čtyř, do půl páté ráno. Od půlky Finska až nakonec už bylo vidět i v noci. Světlo pak nebylo potřeba, ale stejně jsme svítili, aby protijedoucí řidiči viděli nás. Už to nebylo o vidět, ale být viděn.

Dokážeš nám popsat kvalitu cest, po kterých jste jeli? Byly to silnice nebo spíše cyklostezky?

Tento závod se trošičku lišil od podobných závodů, kdy si každý jezdec designuje trať sám. Každý musí už měsíc před závodem ležet doma nad mapami a chystat si svoji trasu. Tady byla trasa fixní, což zaručovalo alespoň nějakou minimální bezpečnost závodníků. Hlavní důvod je, že se jede nonstop beze spánku. Někteří jezdci, jako třeba já, jedou nonstop první dva dny. Proto byla trasa designovaná tak, aby byla v rámci možností pro cyklisty co nejvíce bezpečná. Takže se využívaly hodně cyklostezky, hodně silnice nižších tříd. Například Itálii jsme projeli celou přes cyklostezky, tam jsme vůbec nevyjeli na normální silnice, Rakousko víceméně také, Česko hlavně po silnicích, protože tady tolik cyklostezek není, ale zase to byly silnice nějaké třetí, čtvrté třídy, takže občas ne moc kvalitní. Polsko to bylo jenom po silnici, ale strašná kvalita, často dlažební kostky. Ale nic proti tomu, když jsme dojeli do Lotyšska. To bylo úplná štěrková cesta, ale štěrk je ještě dobrá věc. Tohle bylo se šutrama, se vším, v podstatě to byla taková jemná kamenná drť, ale ty kamínky byly o velikosti až 5 cm, takže na silničním kole to bylo fakt nepříjemné a to jsme jeli přibližně 130 km.

Já se na to samozřejmě také ptám z hlediska světla. Byly cesty osvětlené nebo zkrátka v noci byla tma?

Okolo měst osvětlené, ale pak to bylo všechno ve tmě. Mezi městy to bylo vždycky ve tmě. To si každý musel svítit tak, jak mohl.

A jaká tedy byla tvá světelná taktika? Čím jsi svítil? Co používáš? Jak to používáš? :-)

Loni na závodě v Irsku, který jsem jel také se světly od Fenixu, jsem volil taktiku powerbanka. Prostě jsem se snažil akumulátory dobíjet. Ale tady vznikal problém, musel jsem vždycky někde zastavit, abych powerbanky dobil. Měl jsem i náhradní akumulátory, takže je šlo vystřídat, ale náhradními akumulátory nepokryješ celých 8 dní závodu, to bych jich musel vézt alespoň kilo. Proto jsem byl v Irsku nucen zastavovat pro nabíjení. To mě dost limitovalo a rozhodl jsem se to letos vyřešit jinak. Do předního kola jsem si opatřil vestavěné dynamo, které se zapojí do USB hubu a ten generuje standardizované USB napětí (5V a 1 A). V něm se nabíjelo vše včetně akumulátorů do Fenix BC30, což je moje hlavní světlo.

Fenix BC30 v dobré společnosti

Jaké jsi u ní používal režimy?

Režimy jsem používal spíše nízké. Ona má 4 režimy stálého svícení + krátkodobý burst a blikání a já jsem nejčastěji jezdil na dvojku (200 lumenů - pozn. Kronium). Ta dodávala dostatek světla a zároveň jsem šetřil energii v akumulátorech. Přes den jsem dobíjel třeba mobil a světlo svítilo a druhý den zase akumulátory ze světla. Na nabití jednoho akumulátoru 18650/3500 mAh jsem potřeboval přibližně 5 hodin jízdy. Když jsem jezdil na dvojku, tak mi za noc ubylo z obou akumulátorů cca 30% a za 5 hodin to bylo zpátky.

A taková úroveň světla stačila?

Stačila. Tam je perfektní, že si můžeš přes vzdálený spínač pustit krátkodobě dálkové světlo, takže pokud bylo něco nepřehledného tak jsem si doblikl, a nebo naopak, když jsem byl málo vidět a protijedoucí auta nevypnuly dálkové, tak jsem jim pustil také dálkové a oni velmi rádi vypnuli. :-) Jezdím hodně i v noci po Čechách a přijde mi, že trojka (500 lumenů - pozn. Kronium) už je dost oslňující pro auta, takže je lepší jezdit na dvojku a trojku dám, když jedu do off roadu. Na silnici si ji zapnu jen když vím, že už jezdí jen málo aut, protože na BC30 se režimy nepřepínají tak snadno.

A během závodu jste se někam do off roadu dostali?

Do off roadu jsme se dostali, ale byly to v podstatě ty štěrkové cesty, takže to nebyl úplně off road. Ale v Lotyšsku a Estonsku to bylo docela často.

Jaká máš doplňková světla?

Na přilbě mám vepředu Fenix HL50 (nově si Aleš vybral, jako náhradnici této zasloužilé čelovky, novinku z naší provenience – Fenix HM51R Ruby) a vzadu Fenix CL09. HL50 je moje pohotovostní světlo. Potřebuji mít světlo, kdyby se mi s kolem cokoli stalo, abych si mohl svítit na opravu a na to potřebuji obě ruce. Pohotovostní světlo mi zároveň pomáhá i s hledáním místa, kde budu spát. Nebo např. v Irsku, když mi jednou došlo hlavní světlo, tak jsem pak alespoň svítil čelovkou na helmě. Ale to jsem tady nepotřeboval.

Vepředu Fenix HL50 a vzadu Fenix CL09

Říkal jsi mi i o pěkném využití CL09 :-) …

To bylo super, protože CL09 jsem měl na držáku na zadku helmy a byla používaná hlavně jako červené světlo, které bylo skvělé tím, že svítí 360 stupňů, což je perfektní. Nevím proč všichni dělají zadní světla jen směrová, aby svítila v jednom směru a ty musíš stát přímo za ní, abys něco viděl. Tady ta svítí do všech směrů, takže jsi dobře vidět i z boku. Nicméně umí svítit i bíle, protože je to lucerna. Pak jsem zjistil zajímavou věc, v Polsku bylo hrozně moc komárů, a když jsem si svítil čelovkou na čele, tak ty komáři šli všichni na mě a začali mě píchat. Rozsvítil jsem lucernu a helmu pověsil na větev a ona mi osvěcovala celý prostor. Já jsem si připravoval věci na spaní a komáři vesele lítali k lucerně na stromě. Ostatní závodníci se o to řešení dost zajímali. :-)

Dotkli jsme se tématu nabíjení. I mezi cyklisty se řeší, jestli jsou lepší jednorázovky nebo nabíjecí?

Za mě určitě nabíjecí. Protože ty jednorázovky nemusíš rychle sehnat, navíc, když jsou to ty speciální baterky. Např. do HL50 to musí být CR123A. Ta se dá ještě relativně sehnat na nějakých lepších benzínkách, vím, že v Irsku jsem ji párkrát kupoval.

No na těch benzínkách jde vždycky spíš o tužkovky, ale žádné pořádné cyklo světlo na tužkovky zase není.

Přesně tak, to nebude mít takový výkon, aby to umělo alespoň 600 lumenů.

Na druhou stranu máme zase BC30R, která je nabíjecí s vestavěným akumulátorem.

A to je pro mě její nevýhoda. Protože kdyby mi došla, já potřebuji svítit. Teď mohu mít náhradní akumulátory. Nakonec jsem si s sebou vezl jenom jeden a používal ho, když tak jako powerbanku přes nabíječku Fenix ARE-X11. Ale pro mě je prostě jednodušší si ten akumulátor vytáhnout a dobíjet ho. Při těchto dálkových závodech jsi prostě limitován vestavěným akumulátorem. Kdybych jel např. na offroudové závody, tak tam dynamo použít nemohu. Aby nabíjelo, potřebuješ jet alespoň 10 km v hodině, což když pojedeš nějaký MTB závod, tak do kopců to nebudeš dávat, a vlastně ji nikdy nedobiješ. U BC30, když ti dojde světlo, vyměníš akumulátory a máš to vyřešené.

Když jsme se dívali na počasí, tak během závodu jste měli konstantní vedro.

Ano.

Tak že se asi nedá moc mluvit o tom, jak se svítilny chovaly v různých povětrnostních podmínkách, při různých výkyvech počasí.

Déšť mě dostihl až v Estonsku, což byl 7 – 8 den toho závodu, ale bylo to přes den, takže to bylo v pohodě. Vedro nás sledovalo až do Finska, což bylo trochu překvapení, protože jsme počítali s chladem. Za den jsem ujel průměrně tak 370 km a pak v podstatě za jeden den jsem dojel někam, kde už byla zima. Já jsem si to pořád nepřipouštěl, myslel jsem si, že jsem jenom unavený. No ale už byla fakt zima. Ráno jsem se probudil a bylo minus jedna. Tam už jsem vytáhl péřovku. Byla fakt kosa.

A měli jste tedy něco takového při závodě Irskem?

V Irsku tam to bylo jinak. Neustále pršelo, byly mlhy, byl tam strašný vítr atd. A to je také důvod, proč je hrozně důležité mít kvalitní čelovku z hlediska odolnosti. Nejen kvůli nárazu, když to někde spadne, ale hlavně kvůli vodotěsnosti. Já jsem například hodně řešil zadní světlo, protože Fenix zatím zadní světlo nevyrábí. A to nikdy nevydrželo, tam se voda dostala. Když pršelo dva dny, tak voda tam prostě proleze i když to má jakési těsnění. To byl i důvod, proč jsem řešil zadní světlo a proč jsme tam dali nakonec CL09. Ta to vydržela úplně v pohodě.

Ta to vydržela?

Já jsem se třeba s tou CL09 i koupal. Jak byly první dny strašný vedra, tak když jsem projížděl Šumavu z Německa do Česka, byl tam takový krpál a tak strašné vedro, že když jsem to vyjel nahoru, měl jsem pocit, že tam exnu. Shodou okolností tam byl potok. Sundal jen vršek dresu a šel se do toho potoka vykoupat. Neuvědomil jsem si, že mám pořád na sobě helmu, kde jsem měl pořád vepředu čelovku a vzadu CLku, normálně jsem se s tím vykoupal a v pohodě. Je perfektní, že člověk se o to nemusí starat a ví, že to bude fungovat pořád.

A co mlha?

V mlze, v Irsku byla spíš taková déšť mlha, musí člověk prostě zpomalit. Každopádně. I to světlo je skoro nevýhodou a je třeba ho ztlumit. Ono by bylo potřeba tu mlhu podsvěcovat, mít mlhovky jako v autě. Protože když máš světlo v úrovni očí, tak ti to osvěcuje tu blízkou mlhu a ty nevidíš nic. To je problém třeba i při běžeckých závodech. V mlze obyčejně čelovku sundám, držím ji v ruce a podsvěcuji mlhu.

Což u toho kola asi moc nejde.

To moc nejde, takže buďto se musí světlo co nejvíce sklopit a nebo ho ztlumím. Protože čím více lumenů namíříš do bílé tmy, tím více se oslepíš. Takže spíš méně světla a pomaleji.

Vyskytl se během závodu nebo i během přípravy a tréninku nějaký problém se světlem, se kterým si nepočítal?

Nevyskytl se problém se světlem, ale právě s dobíjením. A to jsem byl rád, že jsem se rozhodl řešit světla akumulátorově. V průběhu závodu mě vypadl konektor od kabílku, který spojuje dynamo s USB hubem. Nevšiml jsem si toho a myslel si, že se rozbil spíše USB hub. Nevšiml jsem si, že je to tím kabelem. Tady jsem si uvědomil, jaký by to byl průšvih, kdybych měl světla poháněná přímo dynamem. Protože můžeš koupit světla, která jsou přímo poháněná dynamem. Pak ti odejde dynamo, nesvítíš ani nedobíjíš a máš dva velké problémy. Takhle, když jsem měl světla dobíjené akumulátory, tak dobře, nešlo mi dobíjet, ale pořád jsem mohl svítit.

Co by mohl Fenix na svých světlech zlepšit?

No určitě by mohl začít dělat zadní světla, což je taková největší slabůstka. CLka je dobrá, ale v červeném modu má zas jen 5 lumenů, což není moc. Kdyby sis mohl dát dozadu třeba 50 lumenů, tak by to bylo úplně ideální. Víc není potřeba, to už by zase každého oslepovalo. Takže zadní světla od Fenixu by se hodila, když dělají tak skvělá přední.  

Fenix už na něm pracuje. Pod označením BC05R by mělo být na trhu na konci roku. Děkuji za rozhovor.